Riesa je menší saské město s asi 41 000 obyvateli. Leží při levém břehu řeky Labe v jejím malebném povodí asi čtyřicet kilometrů severozápadně od Drážďan. Prožili jsme v ní pět měsíců během naší stáže v Autohausu Gute Fahrt.
Legenda říká, že obr, který se nachází v městském znaku, se jednoho dne v dávné minulosti
vláčel okolím a prošlápl na tomto místě Labe. Na levém břehu si chtěl odpočinout.
Sedl si a zul svoji botu, ve které se mu po dlouhé cestě nahromadilo mnoho písku.
Vysypal ze své boty tu hromadu písku a na ní vznikla Riesa.
Každoročně poslední týden v srpnu, kdy Riesané slaví svoji slavnost „Riesenfest“,
ho můžete potkat živého potulovat se v ulicích města.
První zmínka o osídlení v této oblasti se datuje už od roku 3000 před naším letopočtem. Modernější dějiny začínají zhruba okolo 7. až 8. století našeho letopočtu. V té době se zde poprvé objevila slovanská sídliště. Díky výhodné poloze se zde rychle rozvíjela obchodní činnost. V roce 1623 byl sídliště povýšeno na město s právem dvakrát v roce pořádat velké trhy. V 19. století se ve městě pomalu začínal prosazovat i průmysl, zejména hutní. K tomu výhodně přispíval i říční přístav.
Za 2. světové války město utrpělo jisté škody při spojeneckých náletech, kdy byl hlavním cílem právě již zmíněný přístav a průmysl ve městě.
V uplynulých letech si Riesa udělala jméno města zasvěceného sportu. K tomu přispělo mnoho velmi ojedinělých a významných sportovních akcí a mezinárodních mistrovství. Heslo „ V Riese se staneš mistrem světa!“ se stalo již často skutečností. Město se dokonce ucházelo o účast na spolupořádání olympijských her.
Hlavním sportovním centrem města je Erdgas Arena s dalšími přilehlými sportovišti.
Do hlavní arény se vejde 9 000 sedících nebo 13 000 diváků. Pořádají se zde
sportovní klání všeho druhu od fotbalových zápasů německé ligy až po mistrovství
světa v zápasech sumo. Sochy před arénou tuto významnou událost trvale připomínají.
Malou perličkou je, že se ve zdejším sportovním areálu natáčely scény z filmu
„Kokosy na sněhu“.
Rychlý rozvoj v poslední době nastává i v oblasti turistického ruchu. Město i celý region investuje do jeho rozvoje významné prostředky a snaží se tím přilákat další návštěvníky. Riesa jim má co nabídnout. V první řadě je to především krásné prostředí v okolí řeky Labe. Ta je po březích lemována cyklistickými stezkami, které vedou až ke hranicím s naší republikou. Velkým lákadlem může být i rozlehlý městský park, který také leží na břehu řeky.
Za návštěvu jistě stojí i malá zoo ležící v zahradě benediktýnského kláštera, který sousedí s parkem. ZOO Není příliš rozlehlá, ale nabízí mnoho klidných míst k posezení, kde člověk může v klidu pozorovat zvířata a odpočívat.
Ani návštěvník toužící po odpočinku ve společnosti lidí nepřijde zkrátka. Jsou mu k dispozici mnohé kavárny a restaurace soustředěné převážně okolo ulice Hauptstraße. Ta začíná na náměstí, kde leží i historická radnice s výbornou řeckou restaurací, a vede celým městem. Hauptstraße je jakýmsi centrem zdejšího kulturního u nákupního života. Je vedena jako pěší zóna a tak mají návštěvníci klid a mohou se naplno věnovat bloumání a okukování nesčetných výloh nabízejících snad úplně vše. Od automobilů až po ty nejmenší drobnosti. Pokud má někdo chuť, může se také svézt výletním vláčkem, který objíždí všechny zajímavosti města.
Komu by ani Hauptstraße nestačila, může se městskou hromadnou dopravou vydat do obřího nákupního centra Riesapark. To leží na okraji města a je shlukem všech možných obchodních domů. Zde už opravdu seženete úplně všechno.
K dalším zajímavostem a možná i ikonám města patří zdejší továrna na těstoviny.
Ta má již velmi dlouhou tradici a své výrobky vyváží prakticky do celého světa.
Součástí je i unikátní muzeum těstovin, které je jediné v Německu. Pro začátek si
zde člověk může posedět a najíst se v klidné restauraci. Podávají se zde samozřejmě
těstoviny domácí výroby. Poté přijde prohlídka. Ta začíná v předváděcí místnosti,
kde je promítán film o historii továrny a jejich výrobcích. Po úvodním filmu už
přijde ta nejzajímavější část a to je prohlídka výrobních prostor. Každý kdo
přijde, dostane nejdříve ochranný oděv a pak už může vstoupit. Očím návštěvníka
nezůstane nic skryto a předveden je celý výrobní proces doprovázený odborným
výkladem přívětivé slečny. Na závěr každý samozřejmě obdrží jako dar pytlík
těstovin a další upomínky si člověk může koupit v malém krámku se suvenýry.
Zajímavým symbolem města je i monument odlitý z ocele Elbquelle. Ten má představovat
sílu přírody a energii kultury.
Nedaleko od tohoto monumentu stojí ještě jedna budova, která je pro Riesu také typická. Je jí luxusní restaurace ve tvaru pyramidy Riesenhügel, kde v mnoha patrech můžete se svými přáteli prožívat hezké večery.
Velmi příjemné je v Riese i podnebí.
Tomu dopomáhá řeka Labe, která ho pozitivně
ovlivňuje. Udržuje během celého roku rovnoměrné klima, většinou o několik stupňů
teplejší než všude okolo. V zimě tu jen málokdy bývá sníh a pro nás jemný poprašek
je zde už skoro kalamitním stavem.
Všechno výše jmenované vytváří dojem, že Riesa nabízí doopravdy příjemné místo pro život lidí všech generací a my věříme, že tomu tak skutečně je.
Jan Chaloupka a Martin Motyčka - leden 2007